středa 23. ledna 2013

Kniha: Born to run - Zrozeni k běhu

     "Zapomenutý národ a tajemství nejlepších a nejšťastnějších běžců světa"
Autor: Christopher McDougall
Originální Název: Born to run
Rok Vydání: 2011
Vydala: Mladá Fronta
Oficiální text:
"Autor knihy se jako miliony jiných amatérských běžců nejméně jednou ročně vážně zranil. Po cyklech bolestí, injekcí a střídání nejmodernějších běžeckých bot chtěl na doporučení lékařů s běháním skoncovat. Místo toho se však vydal do rozpálených kaňonů v Mexiku, kde žijí Tarahumarové – nejtajemnější, nejzdravější a nejšťastnější běžci na planetě. Běhání v extrémních podmínkách jen v sandálech je pro ně stejně přirozené a snadné jako dýchání.
Čtivý příběh o běžcích na stokilometrové trati autor doplňuje o nejnovější vědecké poznatky a současně nám přibližuje portréty osobností, které se vydávají na trasy ultramaratonů, aby odhalili tajemství šťastného života. Zrozeni k běhu změní život každému čtenáři!"
zdroj:   Mladá Fronta
Můj názor:
     Tato kniha mě úplně pohltila! Je to tak extrémní přístup a k tomu ten pocit, že je to založeno na pravdě... Doopravdy tohle lidé dokáží? Je v ní ukryto tolik zajímavostí, tolik mouder a tolik nadšení, že vás prostě musí nadchnout! Je to prostě neuvěřitelné a přitom, když si čtete ty poznatky, tak si říkáte: "No jasně, vždyť je to úplně logické" a nebo "Ách, to je zajímavé, vždyť to pochází z poznatků o našich předcích, proč my bysme měli být jiní?" A tak podobně :D
    
      Kniha měla trochu vláčný rozjezd... Chvilku jsem přemýšlela jestli ji neodložím (ale to já nedělám, takže nechápu proč nad tím přemýšlím :D ) Jenže čím víc stránek bylo přede mnou tím víc jsem toužila, aby jich bylo víc přede mnou... 

     Každopádně jsem ji určitě nečetla naposledy!! 

+ Bonus - Citáty z knihy:
     "Prvky klenby ze všech stran tvoří flexibilní struktura ze šestadvaceti kostí, třiatřiceti kloubů, dvanácti šlach a osmnácti svalů, přičemž se celá napíná a povoluje jako visutý most odolávající zemětřesení."

     Alan Webb říká: "Lidé jsou konstruování tak, aby běhali bosí" a v roce 2007 zaběhl na 1500 m nejrychlejší čas na světě.

     "Nepřestáváš běhat, protože zestárneš, zestárneš, protože přestaneš běhat" - Dipsea Demon

Hodnocení: 1-
(ten začátek je fakt pomalý a místy trochu nudný, ale je jasné, že můj názor nemusí sdílet každý)
Rozhodně ji doporučuji přečíst všem běžcům, sportovcům a taky těm, kteří se zajímají o lidské tělo a nejspíš i těm, kteří se o sebe moc nezajímají, protože po přečtení se snad jistě zajímat začnou... 



pondělí 21. ledna 2013

Den 18 - Vzpomínka na čtvrtek 17.1.2013

Ahoj lidi!

     Času je někdy méně než bych chtěla a tak vám chci ukázat pár fotek, které vznikly už minulý čtvrtek (nebudu vám lhát, ne?)

     To jsem takhle šla venčit pejska (nebydlím s ním, ale někdy ho nemá, kdo vyvenčit tak nastupuje záchranářka Zzdenika :D)... Stojím na kraji zasněženého pole a říkám si: "Chudáček pejsek, celý den je zavřený doma ani trochu pohybu nemá, tak s ním dojdu aspoň na konec pole a zpátky" Nakonec jsme pole obkroužili poctivě po celém obvodu s malou pauzou na hraní si ve sněhu se sněhem :D
     Házet po psovi sníh je fakt sranda :D Srandovně kouše do vzduchu a pak se oblizuje pod žgraničkami :D Tak když držíte kouli, tak si musí dávat pozor na ruce, protože když po vás jde pětatřiceti kilový macek s tlamou plnou zubů, tak je lepší být ve střehu :D :D
     Protože mám velkého psa (křížence boxera s ridgebackem), tak je třeba mít se sebou vodítko a košík... Jenže kam s nimi, když je na poli sundáte a hrajete si? Já si je připínám na kalhoty (důležitým předpokladem je kvalitní pásek, aby vám kalhoty nepadaly :D)
     Víte jaká je hlavní nevýhoda těchto impulzivních nápadů? Že na ně nejste připraveni.... Kromě toho, že jsem měla nevhodný pásek (a pořád mi lezly záda, když jsem se předklonila), měla jsem jen takové ty levné rukavice, co jsou hned mokré a aby mi to nebylo líto, tak jsem na sobě měla své nové 1 den staré boty (já tomu říkám nečekaný zátěžový test :D )
     A jako bonus pár fotek mého macíčka :o) (škoda, že můj foťák není víc přizpůsobený fotkám zvířátek - věděli jste, že zvířátka a miminka se nesmí fotit s bleskem - může jim to pokazit očka...)

pátek 11. ledna 2013

24x o mně a o sportu

Zdravím všechny milé lidičky, kteří tu jsou i v tuto pozdní hodinu (a taky všechny ranní ptáčata v sobotní dopoledne) :)

Dnes ráno (11.1.2013) jsem začala dobrou a královskou snídaní (ovesná kaše, domácí café latté, plátek otrubového chleba se šunkou a taky jedním Kinder Penguin - to byl dárek :D) Mám ráda tyto chvíle, kdy nikam nespěchám a po ránu si můžu dopřát dlouhou velkou a kvalitní snídani :o)

Tento článek je publikovaný a konkrétní hodinu a minuty - je to přesně ta doba, kdy jsem před 24 lety narodila v jedné porodnici (dnes autosalon) jedna malá holčička. Ta holčička se měla narodit na Vánoce! Ale jak už to bývá člověk míní a život mění a tak se holčička narodila až v desátém měsíci! Měla vlásky dlouhé (a sestřičky jí dělaly culíky) a zrzavé. Na to jaké měla zpoždění vážila standardních 3,85 kg a veliká byla 51 cm. Dnes má holčička vlásky zrzavobloďatohnědé :D Měří 170cm a váží 77,7 kg. :o)

A protože tento blog je především o této holčičce a taky o sportu tak tu pro vás mám dáreček :o) :

 O mně a o sportu v bodech :o)

  1. V raném dětství byl pro mě velký problém zkoordinovat pohyb rukou sem a pohyb jinou nohou jinam :D
  2. Proto jsem byla mamkou vyslána cvičit do oddílu moderní gymnastiky - byli mi 3 roky
  3. Ve stejné době jsme dojížděli na hodiny dětského baletu (k němuž se váže má vzpomínka na úplatkem v podobě pravidelného pendreku - a věřte, že dnešní pendrek už není, co kdysi býval :) )
  4. Byla jsem hyperaktivní. Maminka jistě měla radost, když jsme dorazily z tří hodinové procházky (stále období okolo 3 let) a já si sedla na lavici ke stolu 10 minut koukala před sebe a pak se zvedla se slovy: "Jdeme na písek" :D
  5. Od 8 do 11 let jsem byla zařazena do 3. výkonnostní třídy žactva a cvičila jednu a tu samou sestavu se švihadlem (i když ostatní holky mého věku cvičili sestavu s míčem a obručí!!)
  6. Gymnastika jako taková mi nešla...
  7. V gymnastice nebyla jediná holka, která by byla více ohebná než já :D (to jsou takové kontrasty mého života)
  8. V době kolem 10 roku jsem sestavu se švihadlem tak nenáviděla, že jsme si vymyslela dušnost a byla jsem tak omluvena ze školních běhů a "když se mi špatně dýchalo" tak i z gymnastiky (dnes toho spíš lituji)
  9. Na asi rok jsem se dostala (pod odchodu jedné trenérky, která mě prostě neměla ráda) k sestavě s obručí a s míčem
  10. Po roce mě vrátili na švihadlo :D Néé, to je vtip. Po roce jsem se dostala ke stuze a ke kuželům
  11. Po cca 2 letech se přidalo i švihadlo (jiná sestava, jiná náročnost a bavilo mě to!)
  12. Nikdy jsem jako gymnastka nevypadala! Vždy jsem měla boky a zadek a silnou kostru...
  13. S gymnastikou jsem skončila v 15 letech
  14. V prváku na střední jsem začala dělat veslování.
  15. Na začátku jsem neuběhla ani 400 m v kuse a na konci jsem uběhla (a u toho celou dobu kecala s kámoškou) 6 a více kilometrů... :))
  16. Veslovala jsem 9 měsíců, ale byli to nejlepší měsíce, co se sportu, sportovní soudržnosti a skvělé party týká!!!
  17. Pak jsem rok cvičila jen doma a "správnou" stravou jsem shodila ze svých přirozených 70 kg na nějakých 64 kg a na žebra jste mi mohli hrát, kdežto zadek byl na můj vkus stále velký :) 
  18. V 17 letech jsem začala dělat capoeira a můj život se obrátil vzhůru nohama :) Ale tááák krásně :o)
  19. Potkala jsem tam svého prvního chlapa :) A v rámci víkendových seminářů jsem hodně cestovala :o)
  20. Po 2 letech jsem musela přestat a opět stejně jako v případě gymnastiky i veslování za to mohlo mé pravé koleno (se kterým, ale dle doktorů nic nemám). Koleno prostě jednoho dne zabolí a do 14 dnů mi strašlivě oteče - ale nic s ním nemám... Ehm, chápete to někdo?
  21. Objevila jsem posilovnu a s tímto objevem se objevila angína, která mi znepříjemňovala život do listopadu 2011, kdy mi vzali mandle... (tisíceré díky za to!!)
  22. Jsem v rámci možností zdravá a snažím se najít chuť ke sportu, kterou jsem díky neustálým začátkům (angína vás vyřadí pokaždé skoro na 2-3 týdny) ztratila... Ono je těžké se stále vracet na začátek a zvedat zase lehké váhy, zase se strašně rychle zadýchat apod. Ale snažím se a mám velkou podporu ve svém příteli, který mě drží nad vodou :o)
  23. Můj největší sen je mít 56 kilo (to se mi nejspíš nikdy nesplní, neboť bych vypadala jako velmi nemocná)
  24. A ten největší (a splnitelný) sen je mít v místech mezi poprsím a nohama pořádný pekáč buchet!! :o)
Zzdenika