Dnes ráno (11.1.2013) jsem začala dobrou a královskou snídaní (ovesná kaše, domácí café latté, plátek otrubového chleba se šunkou a taky jedním Kinder Penguin - to byl dárek :D) Mám ráda tyto chvíle, kdy nikam nespěchám a po ránu si můžu dopřát dlouhou velkou a kvalitní snídani :o)
Tento článek je publikovaný a konkrétní hodinu a minuty - je to přesně ta doba, kdy jsem před 24 lety narodila v jedné porodnici (dnes autosalon) jedna malá holčička. Ta holčička se měla narodit na Vánoce! Ale jak už to bývá člověk míní a život mění a tak se holčička narodila až v desátém měsíci! Měla vlásky dlouhé (a sestřičky jí dělaly culíky) a zrzavé. Na to jaké měla zpoždění vážila standardních 3,85 kg a veliká byla 51 cm. Dnes má holčička vlásky zrzavobloďatohnědé :D Měří 170cm a váží 77,7 kg. :o)
A protože tento blog je především o této holčičce a taky o sportu tak tu pro vás mám dáreček :o) :
O mně a o sportu v bodech :o)
- V raném dětství byl pro mě velký problém zkoordinovat pohyb rukou sem a pohyb jinou nohou jinam :D
- Proto jsem byla mamkou vyslána cvičit do oddílu moderní gymnastiky - byli mi 3 roky
- Ve stejné době jsme dojížděli na hodiny dětského baletu (k němuž se váže má vzpomínka na úplatkem v podobě pravidelného pendreku - a věřte, že dnešní pendrek už není, co kdysi býval :) )
- Byla jsem hyperaktivní. Maminka jistě měla radost, když jsme dorazily z tří hodinové procházky (stále období okolo 3 let) a já si sedla na lavici ke stolu 10 minut koukala před sebe a pak se zvedla se slovy: "Jdeme na písek" :D
- Od 8 do 11 let jsem byla zařazena do 3. výkonnostní třídy žactva a cvičila jednu a tu samou sestavu se švihadlem (i když ostatní holky mého věku cvičili sestavu s míčem a obručí!!)
- Gymnastika jako taková mi nešla...
- V gymnastice nebyla jediná holka, která by byla více ohebná než já :D (to jsou takové kontrasty mého života)
- V době kolem 10 roku jsem sestavu se švihadlem tak nenáviděla, že jsme si vymyslela dušnost a byla jsem tak omluvena ze školních běhů a "když se mi špatně dýchalo" tak i z gymnastiky (dnes toho spíš lituji)
- Na asi rok jsem se dostala (pod odchodu jedné trenérky, která mě prostě neměla ráda) k sestavě s obručí a s míčem
- Po roce mě vrátili na švihadlo :D Néé, to je vtip. Po roce jsem se dostala ke stuze a ke kuželům.
- Po cca 2 letech se přidalo i švihadlo (jiná sestava, jiná náročnost a bavilo mě to!)
- Nikdy jsem jako gymnastka nevypadala! Vždy jsem měla boky a zadek a silnou kostru...
- S gymnastikou jsem skončila v 15 letech
- V prváku na střední jsem začala dělat veslování.
- Na začátku jsem neuběhla ani 400 m v kuse a na konci jsem uběhla (a u toho celou dobu kecala s kámoškou) 6 a více kilometrů... :))
- Veslovala jsem 9 měsíců, ale byli to nejlepší měsíce, co se sportu, sportovní soudržnosti a skvělé party týká!!!
- Pak jsem rok cvičila jen doma a "správnou" stravou jsem shodila ze svých přirozených 70 kg na nějakých 64 kg a na žebra jste mi mohli hrát, kdežto zadek byl na můj vkus stále velký :)
- V 17 letech jsem začala dělat capoeira a můj život se obrátil vzhůru nohama :) Ale tááák krásně :o)
- Potkala jsem tam svého prvního chlapa :) A v rámci víkendových seminářů jsem hodně cestovala :o)
- Po 2 letech jsem musela přestat a opět stejně jako v případě gymnastiky i veslování za to mohlo mé pravé koleno (se kterým, ale dle doktorů nic nemám). Koleno prostě jednoho dne zabolí a do 14 dnů mi strašlivě oteče - ale nic s ním nemám... Ehm, chápete to někdo?
- Objevila jsem posilovnu a s tímto objevem se objevila angína, která mi znepříjemňovala život do listopadu 2011, kdy mi vzali mandle... (tisíceré díky za to!!)
- Jsem v rámci možností zdravá a snažím se najít chuť ke sportu, kterou jsem díky neustálým začátkům (angína vás vyřadí pokaždé skoro na 2-3 týdny) ztratila... Ono je těžké se stále vracet na začátek a zvedat zase lehké váhy, zase se strašně rychle zadýchat apod. Ale snažím se a mám velkou podporu ve svém příteli, který mě drží nad vodou :o)
- Můj největší sen je mít 56 kilo (to se mi nejspíš nikdy nesplní, neboť bych vypadala jako velmi nemocná)
- A ten největší (a splnitelný) sen je mít v místech mezi poprsím a nohama pořádný pekáč buchet!! :o)
Zzdenika
Přeju ti krásné narozeniny! :))
OdpovědětVymazatúvod k dárečku, i dáreček, se mi líbí :)
OdpovědětVymazatmy tě odměníme krásnými komentáři!
jen tak dál - všechno nejlepší :)
Krásný článek :))
OdpovědětVymazatVšechno nejlepší, ať se Ti splní vše, co si přeješ!
Krásné narozeniny!:)
OdpovědětVymazata myslím, že 56 kilo je celkem splnitelný sen:)) i když na číslech stejně nezáleží:)
Všechno nejlepší, hlavně hodně zdraví, pak už všechno půjde nějak samo a hlavně to člověk může ovlivnit a pak pevná vůle taky není na škodu :)
OdpovědětVymazatPořádně to oslav! Taky mi bylo nedávno 24 :)
Tu to su same narodeniny. :) tak vsetko najlepsie a nech sa dari! :)
OdpovědětVymazatJéééj to je tak krásny článok :-) závidím že si robila toľko druhov športu, mňa nikdy naši nikam nedali a k športu som sa musela dokopať až keď mnou prebehla puberta a bola zo mňa kopa sadla :-D
OdpovědětVymazatPrajem všetko najkrajšie k narodeninám! :-)
Jéé, všechno jen to nejlepší a ať se ti splní vše, po čem toužíš! Krásný článek!
OdpovědětVymazatMoc povedený článek ;-) moc se mi líbí
OdpovědětVymazatPřeji ti taky hodně štěstí, zdraví, hodně úspěchu a ať se daří ve splnění tvých cílů ;-)
Krasne narozky;) uz ted vypadas skvele!!!
OdpovědětVymazatKrásný. Přidávám se ke gratulantům :-)
OdpovědětVymazatVšechno nejlepší k narozeninám!!! Pěkně sportovní životopis máš :)
OdpovědětVymazatDěkuji vám všem za krásná přání k narozeninám :o)
OdpovědětVymazatMoc si vás všech pravidelných čtenářek, které komentují vážím!!! :o)
Díky za to, že jste!!
Nejdřív jsem přála brzy, teď pozdě... Všechno nejlepší k narozeninám! :)
OdpovědětVymazat